Duben 2016

Nepojmenováno

16. dubna 2016 v 20:17 | kiki |  Snad možná kousek poezie?

Jsem to ale vůl
stojím tu sám
ze mě jenom půl
ten pocit už znám

Že jsem ji odejít nechal
tak málo jsem se snažil
teď jinému ji přenechal
tak málo jsem si jí vážil

Bral jsem ji jako samozřejmost
ale byla můj pevný most
nakonec odešla jako host
už nemůžu, už mám dost


Svět bez ní mě bolí
jako bych dostal holí
přeji si, ať se vrátí
každý chybujeme, nejsme svatí

Zůstat stát...

15. dubna 2016 v 22:26 | kiki |  Snad možná kousek poezie?
Možná jen zůstat stát
nemoct pořádně spát
sám sebe se ptát
přitom pravdu znát
ale ztráty se bát
očekávat pád
ale i tak za iluzí se hnát
kolem krku ostnatý drát
ale z plných plic řvát
sám se sebou se rvát
do očí si lhát
nereálné si přát
nakonec i tak se vzdát
a pak už se jen smát